Průzkum finanční odolnosti českých domácností, který provedla agentura STEM pro Českou bankovní asociaci, ukázal, že téměř polovina domácností by nedokázala pokrýt neočekávaný výdaj ve výši 10 000 Kč ze svých úspor. Tato situace se přitom netýká jen rodin s nízkými příjmy. Překvapivě i část středně příjmových domácností uvedla, že by si na takový výdaj musela půjčit nebo prodat nějaký majetek. Hlavním důvodem je podle analýzy kombinace nízkých úspor, rostoucích životních nákladů a vysoké míry zadlužení, zejména hypoték a spotřebitelských úvěrů.

Nejčastějšími neočekávanými výdaji, které domácnosti řeší, jsou opravy domácích spotřebičů, nečekané lékařské výdaje nebo náhlé snížení příjmu kvůli nemoci či ztrátě zaměstnání. Právě v těchto situacích se ukazuje, jak důležité je mít vytvořenou finanční rezervu. Řada domácností však spoléhá na to, že si v případě potřeby půjčí od rodiny nebo využije kontokorent. To sice problém vyřeší okamžitě, ale dlouhodobě vede k dalšímu zadlužování a zvyšuje zranitelnost vůči dalším výkyvům. Odborníci proto doporučují začít s budováním rezervy co nejdříve, ideálně ve výši tří až šesti měsíčních výdajů, a to i po malých částkách. Praktický návod, jak si takovou rezervu postupně vytvořit, najdete na crolink.cz v článku o tvorbě nouzové rezervy, který vysvětluje, jak začít i s malým příjmem.

Z průzkumu dále vyplývá, že finanční odolnost domácností se výrazně liší podle věku a vzdělání. Nejzranitelnější skupinou jsou mladé rodiny s malými dětmi a lidé ve věku 30 až 45 let, kteří splácejí hypotéku a zároveň mají vysoké výdaje na bydlení a děti. Naopak starší lidé, kteří již mají hypotéku splacenou, vykazují vyšší odolnost, i když jejich příjmy často nejsou vysoké. Klíčovou roli hraje také finanční gramotnost – domácnosti, které si pravidelně sledují rozpočet a mají přehled o svých příjmech a výdajích, zvládají neočekávané situace výrazně lépe.

Pro zlepšení situace odborníci doporučují nejen vzdělávání v oblasti osobních financí, ale také větší dostupnost nástrojů, jako jsou spořicí účty s výhodnějším úrokem nebo automatické převody části příjmu na rezervní účet. Stát by mohl sehrát roli například prostřednictvím daňových úlev na spoření nebo cílených příspěvků pro nízkopříjmové domácnosti. Bez těchto kroků hrozí, že se finanční zranitelnost českých domácností bude dále prohlubovat, což se negativně projeví nejen na jejich životní úrovni, ale i na celkové ekonomické stabilitě země.