Průchozí zóny v bytě bývají podceňovanou částí interiéru. Přitom právě tudy procházíme několikrát denně a každé zbytečné kličkování mezi nábytkem se sčítá. Minimální šířka chodby pro jednu osobu je zhruba 60 cm, pro dvě osoby kolem 90 cm. Pokud těmito rozměry disponujete, držte se jich a nábytek umisťujte tak, aby tyto linie zůstaly volné. Nejde o estetiku, ale o to, jak se v bytě skutečně pohybujete s nákupem, kočárkem nebo při stěhování.

Základní pravidlo zní: nábytek stavte podél stěn, ne do středu místnosti. Výjimkou je jídelní stůl, u něhož je ale nutné počítat s prostorem na židle. Kulatý stolek před sedačkou je oblíbeným řešením, protože se kolem něj snáz chodí než kolem hranatého. Pokud hledáte inspiraci, jak tento princip aplikovat v praxi, na webu mvcleaningservices.cz najdete praktické rady k uspořádání, které vycházejí z reálného provozu domácnosti. Kulatý tvar totiž nemá ostré rohy, do kterých by se zachytávala kolena nebo protahující se děti.

Dveře a průchody mezi místnostmi si zaslouží zvláštní pozornost. Za dveřmi by mělo zůstat alespoň 10 cm volného prostoru, aby se daly otevřít do plné šířky. Skříně neumisťujte přímo proti sobě v úzké chodbě, vzniká tak tunelový efekt a obtížně se prochází. Koberce v průchozích zónách volte s nízkým vlasem, vysoký vlas klade odpor a bývá zdrojem zakopávání. Stejně tak se vyhněte volně stojícím dekoracím, které sice vypadají hezky, ale v úzkém prostoru působí jako překážka.

Praktický test zabere pár minut. Projděte byt s plnou nákupní taškou nebo krabicí a sledujte, kde musíte uhýbat nebo zpomalovat. Tato místa jsou problematická. Často stačí posunout konferenční stolek o 20 cm nebo otočit křeslo a průchod se výrazně zlepší. Rozmístění nábytku není jednorázová záležitost, mění se s tím, jak se mění potřeby domácnosti. Pravidelná revize jednou za rok zabrání tomu, aby se z pohodlného bytu stal bludiště.