Malý obývací pokoj nutí k rozhodnutím, která by v prostorném bytě nikoho netrápila. Jídelní stůl se musí vejít mezi sedačku, křeslo a průchod do kuchyně, aniž by vznikl pocit stísněnosti. Prvním krokem je změřit si skutečný volný prostor, ne ten, který vidíte na půdorysu. Odečtěte od něj místo na židle, která se musí dát odsunout, a alespoň sedmdesát centimetrů na průchod. Teprve pak má smysl řešit tvary a materiály.

Rozměr stolu se odvíjí od toho, kolik lidí u něj bude pravidelně jíst. Pro dvě osoby stačí obdélník o šířce šedesát centimetrů, pro čtyři se dostáváte na minimálně sto dvacet centimetrů. Pokud je místnosti opravdu málo, pomůže kulatý stolek před sedačkou, který nemá rohy a lépe se obtéká. U úzkých prostor se vyhněte masivním podnožím, čtyři nohy v rozích berou místo na nohy sedících.

Materiál hraje roli i kvůli údržbě. Světlý dub nebo bílá lamino deska opticky zvětší místnost, ale každá drobenka je na nich vidět. Tmavé dřevo působí kompaktněji, zato menší prostor ještě ztmaví. Sklo je na tom kompromisně, odráží světlo, ale otisky prstů jsou na něm okamžitě. Rozkládací provedení se hodí jen tehdy, pokud ho skutečně využijete. Jinak zabírá místo mechanismem, který zbytečně překáží.

Před koupí si stůl postavte na podlahu v obývacím pokoji a obejděte ho. Zjistíte, jestli se dá pohodlně usednout, aniž byste narazili do sedačky. Zkontrolujte také výšku sedačky a stolu, rozdíl by měl být kolem třiceti centimetrů. Až budete mít jasno, změřte ještě jednou průchod mezi stolem a nejbližší stěnou. Právě tam se totiž nejčastěji ukáže, že vybraný kus je o pár centimetrů větší, než jste si mysleli.