Malý obývací pokoj nemusí znamenat stísněný prostor, pokud se nábytek rozmístí s ohledem na průchozí trasy. Základem je nechat volné linie mezi vstupem, sedací soupravou a okny. Nejčastější chybou je tlačit nábytek ke všem stěnám a vytvořit tak neprostupné rohy. Místo toho je lepší soustředit se na jednu dominantní zónu a kolem ní vytvořit obchvat. Průchod by měl být široký alespoň 60 centimetrů, ideálně 80 centimetrů, aby se dalo pohodlně projít i s plnými rukama.

Sedací soupravu neumisťujte přímo proti dveřím, ale spíše po straně, aby vznikl přirozený koridor. Pokud používáte kulatý stolek před sedačkou, nechte kolem něj alespoň 40 centimetrů volného prostoru ze všech stran. Kulatý tvar nemá ostré rohy, a tak se kolem něj chodí snáze než kolem hranatého. stolek pak slouží jako odkládací plocha, ale zároveň neruší pohyb v místnosti.

Přední část sedačky by měla být od stěny vzdálená alespoň 90 centimetrů, pokud je to možné. V opačném případě zvolte nižší a lehčí křesla, která lze snadno posunout. Skříně a police umisťujte do rohů nebo na kratší stěny, nikdy ne do středu průchozí linie. Zvažte také výšku nábytku: nízké a vzdušné kusy opticky zvětšují prostor a nechávají vyniknout podlaze.

Nakonec si trasu projděte sami. Projděte se od dveří k oknu, k sedačce i k televizi. Pokud někde narazíte nebo musíte uhýbat, nábytek přesuňte. Malý pokoj snese méně kusů, ale o to lépe poskládaných. Čistý a vzdušný dojem vzniká právě z volného prostoru, ne z množství doplňků.